Ponorkový epos

Vraky

Dav

Gravitační abstrakce

Errata porucha vnímania slov

Trajektorie regulovaných pádů

Společný dům

Začátek té skvělé epochy spočíval na slibném názvu „ Společný dům“. Všichni nově přišedší, v plném očekávání, optimizmu a nadějí. Svět, země zaslíbená pro všechny. Konečně konec dějin. Samými tvůrci to ale nebylo tak myšleno. Jen pro některé. Na starém a stále platném pravidlu „ vítěz bere všechno“ není nic zlého, my však musíme vynaložit úsilí, abychom s vítězi drželi krok. Jenže nastal problém regulovaných pádů což si lidé pomalu začali uvědomovat, pročež v mnohých zemích se zvedla v podobě masových táborů vlna odporu. Není pro islamisty snazší nás pokořit, když nás někdo rozkládá zevnitř? Tito se asi v konečném souboji o tu nadvládu budou muset jednou utkat. A budou to bratři jednoho otce.

Ovšem než k tomu regulovanému pádu a nastolení „Nového řádu“ dojde, dochází a ještě bude docházet k pádům soukromým. Jen v ČR jsou evidovány čtyři sebevraždy denně, tedy okolo tisíc šest set za rok. Převážně mladí lidé. Podíl žen a mužů není důležitý. Co je příčinou nespokojenosti sama se sebou a se životem? Naše pobývání je bez pokory rozpustilé, nezřízené, beze studu a z větší míry saturované. Avšak našemu společnému domu a tedy životu chybí spiritualita. Ztratili jsme o ni zájem, zapomněli jsme na ni a politici nám ji nepřipomínají, nevedou nás k ní, neboť oni sami ničím podobným nedisponují.

Zahušťování

Tvůrci dějin moderních

Tvůrci dějin současných

Osobnosti kultury a politiky

Typologie příbuzných

Složitost geometrie manželského trojuhelníku

Zakřivený prostor

Sponky

Krížová cesta